zKušenosti
iPad Air + Magic Keyboard + Apple Pencil 2
stále jsou, například známý Instagram),
otočí se zobrazení vždy do režimu na výšku bez ohledu na skutečné nastavení tabletu. Především při připojené klávesnici
je toto chování zcela nepochopitelné. Byl
by takový problém takovou aplikaci spustit správně orientovanou, případně přímo
v režimu plovoucího okna? Vždyť v případě multitaskingu umí systém totéž opravdu náramně!
Dlouhodobou bolístkou iPad OS je ale
práce se soubory. Je skvělé, že můžeme
připojit externí úložiště a data z nich stáhnout na vnitřní úložiště iPadu. Jsem hodně
rád, že systémová aplikace Soubory dokáže rozbalit archívy ve formátu .zip a také
je i vytvářet. A stejně tak je dobré, že lze –
byť oklikou přes sdílení – uložit data z většiny aplikací přímo na vnitřní disk.
Nicméně na problémy narazíte, pokud používáte cloudová úložiště třetích
stran. Soubory sice dovolují jejich integraci, ta však nefunguje příliš dobře. Svá
data uložená na OneDrivu, Google Disku
nebo na Dropboxu zde uvidíte a můžete je otevřít, ale pokus o kopírování dat
mezi nimi nedopadne dobře a úspěšně se
dokončí jen málokdy. Alespoň mně se to
ne vždy podaří.
Jako externí doplněk k Souborům
tak používám aplikaci Documents by
Readdle, která umí s externími úložišti
pracovat na výbornou. V jedné polovině
obrazovky mám otevřeny Soubory s lokálním diskem iPadu, v druhé polovině
pak Documents s připojenými webovými
a síťovými disky. Tužkou nebo myší pak
přetahuji potřebné soubory a dokumenty
mezi jednotlivými místy a funguje to na
za jedna mínus.
Ta mínuska je za absenci jakéhokoli indikátoru přenosu souborů, jako je tomu
například na Androidu (a říkejte si co
chcete, ale co se toto týče je tento systém
zkrátka praktičtější). Často totiž přenáším velké adresáře se spoustou souborů
(datový adresář s podklady pro jedno číslo časopisu má někdy i několik gigabajtů)
a je nepříjemné, když přesunujete několik
stovek megabajtů v několika adresářích
takříkajíc “naslepo”, kdy nevíte, jestli už
přenos skončil nebo ještě probíhá. Taková
jednoduchá činnost, kdy si říkáte “jenom
to nahraju a jdu”, se tak stává dobrodružnou záležitostí.
Přes to všechno je iPad Air čtvrté generace doplněný o klávesnici a tužku již
opravdu téměř použitelnou náhradou
klasického počítače. Tuto větu bych ještě
před rokem z pusy s podobnou lehkostí
nevypustil. Ano, na klasickém počítači je
například práce se soubory stále o něco
efektivnější (a rychlejší), ale rozdíly se
stále více stírají a pro běžného domácího
uživatele, který má minimální nároky na
práci s daty a cizími úložišti, tak může být
iPad jediným zařízením již nyní.
Ostatně pro mou nejstarší dceru jím je
již nyní: v mých textech několikrát zmiňovaný iPad Air druhé generace s připojenou
klávesnicí od Logitechu používá primárně
jako svůj jediný počítač i pro školní přípravu včetně nyní tolik preferované distanční
výuky. A přestože má k dispozici samostatný notebook, iPad je pro ni zařízení
číslo jedna.
16