Apple kancelář – historie   téma

P

od pojmem kancelářské aplikace si nejčastěji představíme kompletní kancelářské balíky. Tedy takovou skupinu aplikací, která obsahuje nástroj pro práci s textem, aplikaci pro tvorbu tabulek a grafů a alespoň jednu aplikaci pro tvorbu prezentací. Aplikace z jednoho balíku pak většinou mezi sebou bez problémů spolupracují, ať již na úrovni navzájem čitelných souborových formátů, nebo si poradí i s daty předávanými prostřednictvím standardní systémové schránky. Avšak k této spolupráci vedla dlouhá cesta. Přitom kancelářské použití stálo u počítačů Apple od samého počátku. Již první jablečný produkt, který šlo nazývat skutečně plnohodnotným počítačem, model Apple II, se ve firmách a v kancelářích velmi rychle rozšířil. Začaly na něj tedy vznikat první kancelářské programy, které usnadňovaly právě onu každodenní pracovní agendu. Jedním z prvních textových editorů, které se na tomto počítači objevily, byla aplikace nazvaná jednoduše Apple Writer. Jeho první verze byla vydána v roce 1979 a jeho autorem byl Paul Lutus. Ten jej naprogramoval zcela sám ve své chatě, kterou si vlastnoručně postavil uprostřed

1979

Apple Writer jen tak jste totiž na monitoru mohli vidět celou šířku stránky a nemuseli jste textem neustále skrolovat. Apple Writer se vyvíjel až do počátku devadesátých let minulého století, kdy jej nahradil kancelářský balík AppleWorks. Sám Paul Lutus originální Apple Writer v roce 1992 poskytl k volnému použití jako tzv. freeware. Začalo to v textovém prostředí Ve stejném roce jako Apple Writer přišel na světlo světa také tabulkový kalkulátor VisiCalc. Jeho autorem je Dan Bricklin, který dostal nápad na jeho vytvoření ve chvíli, kdy na Harvardu sledoval přednášku, při

Apple II byl více pracovním než osobním počítačem

oregonských lesů. Aby mohl na tomto místě používat počítač, natáhl si svépomocí kabel korunami stromů ze čtyři sta metrů vzdálené elektrické přípojky. Originální verze Apple Writeru podporovala čtyřicet znaků na obrazovce, uměla vypisovat text pouze velkými písmeny a běžela přímo z diskety. Apple Writer se však postupně vyvíjel a začal přidávat další funkce, k nimž patřila například kontrola pravopisu (rok 1980), a začal podporovat také nové verze jablečných počítačů. Verze nazvaná Apple Writer II již běžela na nejnovějším modelu Apple II Plus a dokázala přepínat zobrazení mezi čtyřiceti a osmdesáti znaky na jednom řádku. Proč osmdesáti? Protože jde o průměrné množství písmen, která při tisku běžnou velikostí naskládáte na jeden řádek stránky o velikosti A4 (respektive velikostně téměř srovnatelného formátu Letter používaného v zámoří). Proto bylo v těchto dobách pro tvůrce počítačů důležité dosáhnout tohoto počtu znaků,

níž profesor popisoval složitý finanční model křídou na černé tabuli. Používal k tomu horizontální a vertikální linie, aby jimi naznačil účetní dokumenty. Vytvořil tím tabulku, do jejíchž kolonek zapisoval jednotlivé výpočty. Ve chvíli, kdy profesor našel v zápisu chybu nebo chtěl upravit jeden parametr, musel ručně přepsat všechny navazující funkce. Bricklin si uvědomil, že by snadno mohl replikovat tento postup na počítači, který by mohl rychle zobrazovat změny u provedených položek. Společně s Bobem Frankstonem poté během pouhých dvou měsíců v průběhu zimy mezi lety 1978–1979 vytvořil VisiCalc. Oba založili společnost Personal Software, která prodávala licenci za sto dolarů za kus. Ta však nebyla dostupná pro každého, protože ke svému chodu vyžadovala počítač Apple II s rozšířením operační paměti na 32 KB. Pro ukládání dat pak dokázala použít jak páskové kazety, tak i daleko modernější diskety. Superapple magazín 2/2019

5